Standard
F.C.I. Standard - Nr. 166/23.03.1991/D upravené 1997
 
 

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:

        Po oficiálním zasedání spolku pro německé ovčáky (SV) eV se sídlem v Ausgburgu v Verband fur das Deutsche Hundewesen-VDH -, který je odpovědný jako zakládající spolek plemene pro plemenný standard německého ovčáka, vypracoval na prvním setkání členů ve Frankfurtu nad Mohanem 20.9.1899 po návrzích A. Meyera a von Stephanitz vedle navrženým VI. členského zasedání z 28.7.1901, XXIII. setkání členů v Kolíně nad Rýnem 17.9.1909, předsednictva a výkonné rady ve Wiesbadenu 5.9.1930 a zasedání chovatelského výboru a předsednictva 25.3.1961 v rámci Světové unie spolků pro německé ovčáky - WUSV -, přepracoval a při zasedání WUSV 30.8.1976 uzavřel, přepracoval a katalogy se zplnomocněním představenstva a poradce 23. - 24.3.1991.
       Německý ovčák, jehož plánovaný chov začal v roce 1899 po založení spolku, pochází od střednoněmeckých a jihoněmeckých pastevců, kteří tehdy chovali pastevecké psy s chovatelským cílem, aby dosáhli vysoký výkon a pracovitost. Pro dosažení tohoto cíle byl stanoven plemenný standard německého ovčáka, který obsahuje tělesnou podstatu i povahové a charakterové požadavky.

 

VŠEOBECNÝ POPIS:

Německý ovčák je středně velký, mírně prodloužený, silný a dobře osvalnený, suché kostry a celkově pevný.

 

DŮLEŽITÉ POMĚRY MÍR:

Kohoutková výška u psů je 60-65 cm, u fen 55-60 cm. Délka trupu přesahuje kohoutkovou výšku o asi 10-17%.

 

POVAHA:

Německý ovčák musí být v povaze vyrovnaný, nervově pevný, sebevědomý, nezaujatý (s výjimkou dráždění), dobrosrdečný, k tomu pozorný a ovladatelný. Musí být odvážný, bojovný a tvrdý, vhodný jako doprovodný, strážní, obranářský, služební a pastevecký pes.

 

HLAVA:

Je klínovitá, přiměřená velikost těla (dlouhá asi 40% kohoutkové výšky), ne příliš robusní a ne příliš protáhlá. V celkovém obraze suchá, mezi ušima mírně širší. Čelo je ze předu a ze stran jen málo vypouklé a bez nebo jen se slabě viditelnou středovou brázdou. Poměr mozkové a obličejové části je 50% : 50%. Šířka mozkové části hlavy odpovídá zhruba délce mozkové části hlavy. Horní část lebky (při pohledu z hora) od uší po čenich se rovnoměrně zužuje, přes neostré vyznačenou část, do klínovitě probíhající části hlavy (pysku). Horní a dolní čelist jsou silně vyvinuté. Hřbet nosu je rovný, prohnutí nebo klenutí není žádoucí. Pysky jsou pevné, dobře přiléhavé, tmavé barvy.

 

NOS:

Musí být černý.

 

CHRUP:

Musí být silný, zdravý a úplný (42 zubů podle zubního vzorce). Německý ovčák má nůžkový skus, to znamená, že řezáky musí do sebe nůžkově zapadat, přičemž řezáky horní čelisti nůžkové překrývají řezáky dolní čelisti. Klešťovitý skus, předkus a podkus jsou chybné, rovněž větší mezery mezi zuby řezáků. Čelisti musí být silně vyvinuté, aby zuby mohly být hluboce zakořeněné.

 

OČI:

Jsou středně velké, mandlovitého tvaru, mírně šikmo uložené, nevypuklé. Barva očí má být co nejtmavší. Světlé, pichlavé oči jsou nežádoucí, protože poškozují výraz psa.

 

UŠI:

Německý ovčák má stojící uši střední velikosti, které jsou přímo ve stejném směru nošeny (nikoli do stran nasazené), probíhající do špice a postavené dopředu. Překlopené a visící uši jsou vadné. V pohybu, popřípadě v klidu dozadu položené a nošené uši nejsou chybou.

 

KRK:
Je silný, dobře osvalený, bez laloku. Úhlení k trupu (horizontálně) je 45 °.

 

TĚLO:

Vrchní linie probíhá od nasazení krku přes vysoký dlouhý kohoutek a přes rovný hřbet k lehce spadajícímu kříži bez viditelného přerušení. Hřbet je dostatečně dlouhý, pevný, silný a dobře osvalený. Boky jsou široké, krátké, silně vyvinuté a dobře osvalené. Kříž má být dlouhý, lehce spadající (23 °), bez přerušení hřbetní linie přechází do části nasazení ocasu.

 

HRUDNÍK:

Má být poměrně široký, spodní část hrudníku delší a výrazná. Hloubka hrudníku má mít kolem 45-48% kohoutkové výšky. Žebra mají být mírně klenutá, silné klenutí hrudníku i plochý hrudník jsou chybné.

 

OCAS:

Dosahuje nejméně k hlezennímu kloubu avšak nikoli přes střed záprstí zadní končetiny. Na své spodní straně je trochu déle osrstěný, nosený v mírném převisnutém oblouku, přičemž při vzrušení a v pohybu je silněji výše nosený, ale ne nad horizontálu zad. Operativní úpravy jsou zakázané.

 

HRUDNÍ KONČETINY:

Přední končetiny jsou ze všech stran viditelné jako rovné, z čelního pohledu absolutně rovnoběžné. Lopatka a rameno jsou stejně dlouhé, středně silně osvalené a pevně nasazeny na hruď. Úhlení lopatky a ramena je v ideálním případě 90-110 ". 
Lokty nesmějí být vybočené ani vbočené v stoji a ani v pohybu. Předloktí jsou ze včech stran viditelná přímá, rovná, jedno při druhém absolutně rovnoběžně stojící, suchá a pevně osvalená. Nadprstí má délku asi jedné třetiny předloktí a úhel k němu 20-22 °. Šikmo stojící nadprstí (více než 22 °) a strmé nadprstí (méně než 20 °) ovlivňují pracovní způsobilost, zejména vytrvalost.

 

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Postavení zadních končetin je lehce posunuté dozadu, přičemž v zadním pohledu jsou postavené rovnoběžně jedna u druhé. Stehno a holeň jsou přibližně stejné délky a tvoří úhel cca 120 °, stehna jsou silná a dobře osvalená.
Hlezna jsou silně vyvinutá a pevná, nadprstí stojí svisle pod nimi.

 

TLAPY:

Jsou uzavřené, lehce klenuté, bříška tvrdá, tmavé barvy, drápy silné, klenuté a stejně tmavé barvy.

 

CHŮZE:

Německý ovčák je klusák. Končetiny musí v délce a úhlené vzájemně ladit tak, aby bez výraznější změny nenarušovaly hřbetní linii. Dotyk zadní končetiny musí dosáhnout zem ve středu těla a přední končetina musí dosáhnout stejnou vzdálenost. Každé přiblížení k preuhleniu zadní končetiny omezuje pevnost, vytrvalost a použitelnost. Poměr ve stavbě a úhlené dává možnost prostorného pohybu těsně nad zemí, což vyvolává dojem neúnavného pohybu vpřed. Při předsunuté hlavě a lehce zvedněte ocase je klus od špiček uší přes šíji a záda po konec ocasu pravidelný, pružně probíhající bez přerušení hřbetní linie.

 

KŮŽE:

Je přilehlá bez jakýchkoli záhybů.

 

SRST - VLASTNOSTI SRSTI:

Správné osrstění německého ovčáka je krycí srst s podsadou. Krycí srst má být hustá, rovná, drsná a těsně přiléhající. Na hlavě, uvnitř uší, přední straně končetin, tlapkách a prstech krátká, na krku poněkud delší a silnější. Na zadní straně končetin k zápěstí, popřípadě k hlezennímu kloubu je delší, na stehnech tvoří kalhoty.

 

ZBARVENÍ:

Černé s červenohnědou, hnědá, žlutá až po světlé znaky. Celočerná, vlkošedá, černé sedlo a maska. Případné malé bílé znaky na hrudi a na vnitřních stranách jsou přípustné, ale nežádoucí. Čenich musí být u všech barevných rázů černý. Chybějící maska, světlá až pichlavá barva očí i světlé až bílé znaky na hrudi a vnitřních stranách, světlé drápy a červený konec ocasu jsou hodnocené jako nedostatečná pigmentace. Podsada je mírně šedá, bílá barva je nepřípustná.

 

VELIKOST A HMOTNOST:

kohoutková výška psa 60-65 cm
hmotnost 30-40 kg

kohoutková výška feny 55-60 cm 
hmotnost 22-32 kg

 

VARLATA:

Psi mají dvě výrazná, plně vyvinutá varlata, která se nacházejí v šourku.

 

CHYBY:

Každá odchylka od výše uvedených bodů je pokládána za vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru se stupněm odchylky.

TĚŽKÉ VADY - Odchylky od popsaných plemenných znaků NO, které ovlivňují pracovní použitelnost.

 

VADY UŠÍ:

Bočně široce nasazené uši, klopené uši, do stříšky postavené uši, nepevné uši.

CHYBY ZUBŮ:

Všechny odchylky od nůžkového skusu a zubního vzorce, pokud se nejedná o vyřazující vady (viz níže).

 

VYŘAZUJÍCÍ VADY:

a) slabá povaha, kousaví a nervově slabé psi
b) psi s potvrzenou těžkou DLK
c) monorchidi, kryptorchidi, psi s výrazně nerovnoměrnými, popřípadě výrazně zakrslými varlaty
d) psi s chybami uší a ocasu
e) psi s deformacemi
f) psi s chybami chrupu, při ztrátě: 1 x P3 a jeden další zub, nebo 1x tesák (C), nebo 1x P4, nebo 1x M1, případně M2, nebo ztráta celkem 3 zubů a víc
g) psi s nedostatky čelistí / podkus 2 mm a víc, předkus, klešťovitý skus v celé oblasti tesáků
h) psi přerostlí nebo menší s odchylkou víc než 1 cm
i) albinismus
j) bílé zbarvení srsti (i při tmavých očích a drápech)
k) dlouhá krycí srst (dlouhá, jemná, ne pevně přiléhající krycí srst s podsadou, praporky na uších a končetinách, huňaté kalhoty, huňatý ocas s praporky na spodní straně) 
l) dlouhá srst (dlouhá, jemná krycí srst bez podsady, většinou rozdělena uprostřed zad, praporku na uších, končetinách a na ocase)