Jeskyně Pekárna
JESKYNĚ PEKÁRNA
Pohled do historie této jeskyně.
Kousek cesty od Líšně na sever, údolím Říčky, tam kde toto údolí křižuje Kamenný žlíbek s Ochozským žlíbkem, můžeme najít slavnou jeskyni Pekárnu, místo dávného sídliště magdalénských lovců.
Jeskyně leží ve východní stráni, 44 m vysoko nade dne údolí, v katastru obce Mokrá u Brna. Její portál, připomínající otvor chlebové pece byl tím, co dalo na konci devatenáctého století této jeskyni její název. Portál je obrácen k severu, osa jeskyně míří k jihu, do vápencového masivu, na jehož protější (jižní) straně se nachází velkolom cementárny Mokrá.
Kdopak si dnes vzpomene, jak to s výzkumy jeskyně v minulém století začalo. Pojďte se mnou, ať to tajemno společně objasníme.
První začal o této jeskyni psát Dr. Martin Kříž.
V r. 1864 ukončil Martin Kříž, syn líšeňského rolníka, svoje gymnaziální studia (M. Kříž žil od 14.11.1841 do 5.4.1916). Jeskyně, které měl téměř za humny jej zřejmě zajímaly ještě v průběhu studií, a tak o prázdninách roku 1864, před odchodem na vysokou školu ve svých výzkumech pokračuje. Mimo jiné také 18. srpna 1864 sestoupil v hornickém koši do Macochy. Výsledkem těchto výzkumů byla práce, nazvaná „O jeskyních moravských“, kterou otiskl v témž roce časopis Živa. V této práci již rozdělil Martin Kříž „Moravské devonské vápence“ (jak on tehdy nazýval Moravský kras), podle geografa a profesora, rytíře Karla Kořístky, který toto území v r. 1860 rozdělil na tři geografické soustavy. Toto dělení se používá dodnes.
Při popisu třetí hydrografické soustavy se ve své práci, otištěné v Živě, zmiňuje také o jeskyni Pekárně. Tento název však v té době ještě nebyl znám, vznikl později. Ve své práci v Živě ji nazývá „Kostelíček“, přestože původní, lidový název této jeskyně zněl „Díravica“, jak sám později přiznává.
Co jej vedlo k tomu, že zvolil místo názvu „Díravica“ název „Kostelíček“, později „Kostelík“, uvádí teprve ve své práci nazvané „O jeskyni Kostelíku na Moravě“, která vyšla v Časopise vlastivědného muzejního spolku v Olomouci v r. 1898 a v dalších svých dílech.
Tehdy, v r. 1864 jej doprovázel hajný z Mokré, který mu vyprávěl o tom, že v době Napoleonských válek byly v jeskyni zakopány zlaté bohoslužebné nádoby z kostela v Pozořicích a že se zde mimo jiné ukrývali i obyvatelé mlýnů z údolí Říčky i s dobytkem. Ostatně za Rakousko-Pruské války v r. 1866 tomu bylo zrovna tak, stejně jako v roce 1945.
Ale vraťme se k Díravici. Domnívám se, že výraz „díravice“ byl v tomto kraji obecným názvem pro jeskyni, Už jenom proto, že v Bílé skále byla také díravica - dnešní Ochozská jeskyně a že celý kopec, protkaný jeskyněmi byl v lidovém podání také díravica, Martin Kříž chtěl zřejmě tuto jeskyni názvem odlišit a proto zřejmě zvolil pro článek v Živě název Kostelíček.
Znovu se o této jeskyni Martin Kříž zmiňuje ve své, německy psané knize „Der verlässliche Führer in die romantische Gegenden der devonischen Kalk Formation“ (Nezbytný průvodce do romantických krajů devonských vápenců) z roku 1867. Upozorňuje zde na vysoký kamenný val před vchodem do jeskyně. (Teprve v šedesátých létech dvacátého století byl při výzkumech, vedených Dr. Bohuslavem Klímou tento přirozený vchodový val rozebrán)
Ale ani Martina Kříže nenapadlo zprvu v jeskyní kopat. Kdo byl vlastně tím prvním, který objevil, co Pekárna skrývá?